Chytání velkých kaprů

a to na neznámé svazové vodě s použitím zavážecí lodičky se sonarem.

Co je "velký kapr"?. Někdo velikost kapra posuzuje délkou, jiný zase váhou. Ne na všech revírech se nachází metroví mohykáni s váhou 30 kg, takže se ani chytit nedají. Záleží na každém rybáři, jaký má z jakého kapra pocit. Znám řadu rybářů, kteří raději chytají kapry menší jen proto, aby si prostě zachytali a na druhou stranu znám zase zarputilé kapraře, kteří když chytí kapra pod 60 cm, tak se jim nelíbí, že zase musí přehazovat nebo zavážet. No a mnohým, zejména začínajícím, rybářům udělá radost i sotva "mírový" kapr.

Mně udělá radost každý kapr - když už není tak velký, jak bych si přál (v mém případě 90 cm+, případně 15 kg+), tak mi alespoň upřesní poznatky o tom, na co a kde kapři berou. A protože stará známá moudrost říká: "kde jsou malí kapři, tak určitě opodál jsou ti větší opatrnější", tak mě to utvrdí, že jsem zvolil správné místo.

Proto budu uvádět jednoduše pojem "velký kapr" a můžeme si pod tímto pojmem představit třeba kapra o něco většího (delšího nebo hmotnějšího), než se na daném revíru běžně vyskytuje.

Chytit velkého kapra na vodách, kde znám hloubkové poměry a charakter dna a kde mám již letité zkušenosti, není zase až tak velký problém. Ale na neznámé svazové vodě, to už je o něčem jiném.

Posledních pár let také můžeme u kaprařů pozorovat jasný trend ve stále větší oblibě zavážecích lodiček. Přispívá k tomu zejména cenová dostupnost těch čínských, které za velmi rozumnou cenu svou práci zpravidla odvedou dobře a dokonce už se dají pořídit i v Česku, sice o něco dráž, ale zato se zárukou a servisem. Za tři největší výhody zavážecích lodiček se sonarem považuji to, že můžu:

1. Přesně zmapovat průběh a charakter dna a výskyt ryb v místě zamýšleného lovu,
2. Chytat přesně tam kde se velcí kapři zdržují a to i dále, než prutem dohodím, za tmy, deště a větru,
3. Efektivně krmit (lákat velké kapry do blízkosti nástrahy).

Já obvykle při cíleném lovu velkých kaprů na vodách svazových, které ještě neznám a za pomoci zavážecí lodičky se sonarem, postupuji takto:

• Vytypuji si místa, kde by se velcí kapři mohli pravděpodobně vyskytovat.
  Předem se snažím na internetu najít o místech nastávajícího rybolovu co nejvíce informací. Dále prostuduji dostupné batymetrické mapy - například v aplikaci FishDeeper. Zajistím si informace od známých rybářů, kteří místo dobře znají.
  Na místě dlouho chodím kolem vody a pozoruji hladinu a chování ryb, zjišťuji informace od místních rybářů a sleduji jejich chování (kam nahazují/zaváží, čím krmí, na jaké typy a velikosti nástrah chytají, jaké ryby tahají z vody apod.)
  
• U vytypovaných míst prověřím, zda se můj předpoklad shoduje se skutečností.
  K tomu používám sonar zavážecí lodičky - zapnu nejširší skenovací kužel (ozáří největší plochu dna) a lodičku navedu do blízkosti vytypovaných míst - pokud možno tak, aby se lodička po vypnutí motoru dostala nad vytypovaná místa jen za pomocí větru a vln (v bezvětří ji navedu přímo nad tato vytipovaná místa). Motor vypínám abych zbytečně nevyplašil ryby, pokud se tam ovšem nacházejí. Přítomnost ryb je jedním z hlavních ukazatelů vhodnosti místa. 
• Stanovím "cílovou" plochu (kam všude hodlám zavážet návnady a nástrahy) k  naskenování sonarem zavážecí lodičky.
  Volím o něco větší skenovací plochu, než budu nezbytně potřebovat - je dobré vědět, jak dno vypadá a kde se nacházejí ryby i v okolí. Ideální je, pokud se dá zjistit, kudy asi kapři migrují.
  
• Zahájím automatické skenování cílové plochy.
  Můj sonar umí skenovat obdélníkové plochy - stačí zadat rohy obdélníku, skenuji stále s nejširším skenovacím kuželem sonaru. Výsledky průběžně sleduji a případně upřesňuji rozsah skenované oblasti. 
• Získám tak základní hrubou představu o průběhu a charakteru dna a výskytu ryb, což považuji za nejdůležitější krok. A pokud se na místě budou vyskytovat i ryby, tím lépe, ale není to nutná podmínka - ryby si tam přivedu následným vnaděním. 
• Podle výsledků skenování, zejména podle průběhu a charakteru dna, vyberu 2-4 vhodná krmná místa, kam budu chtít kapry nalákat,
• Kolem každého krmného místa si zvolím 3-4 body, kam budu pokládat nástrahy (tzv. "Hot-Spoty").
  Hot-Spoty volím ve vzdálenosti minimálně 10 m od středu každého krmného místa a tak, aby středy Hot-Spotů byly minimálně 20 m od sebe.
• Prostor krmných míst a Hot-Spotů znovu naskenuji (druhé skenování), tentokrát s užším skenovacím kuželem.
  Získám tak podrobnější informace o typu a průběhu dna.
• Podle výsledků druhého skenování stanovím konečné polohy středů krmných míst a Hot-Spotů.
• Zahájím zakrmování všech zvolených krmných míst.
  Krmení zpravidla zatraktivním nějakým Boosterem.
  Ke krmení využívám rozmetadlo dočasně připevněné k zavážecí lodičce s možností dálkové aktivace.
  Krmím zpočátku plošně v kruhu o poloměru 5m od středu každého krmného místa (plné natažení rozmetadla). 
• Během zavážení krmení pokračuji ve skenování dna, sonar ale přepnu na nejužší kužel (výsledky jsou již hodně podrobné).
  Při každé jízdě zavážecí lodičky tak neustále aktualizuji a upřesňuji informace získané předchozím skenováním. 
• Podle charakteru každého Hot-Spotu zvolím vhodné typy koncových sestav a nástrah.
• Zavezu nástrahy na první dva  Hot-Spoty.
  Zavážím jednotlivě, i když moje lodička umožňuje zavážet až tři montáže naráz. Ti z Vás, kterým se montáže z různých důvodů při vyvážce zamotaly ví, proč to dělám a raději jedu vícekrát.
  Ke každé chytací nástraze přidám 3-4 stejné nástrahy, které zpravidla zatraktivním boosterem stejným, jako jsem dal do krmení.
  Dbám na to, aby nejatraktivnější nástrahou byla ta pod háčkem a k tomu často používám DIP nebo obalovací pastu.
  
• Podle záběrů sleduji a vyhodnocuji účinnost různých druhů a typů nástrah na jednotlivých Hot-Spotech,
• Rozhodnu se pro 1-2 nástrahy, na které nejlépe reagují zejména větší kapři.
  Začnu s nimi na jednom prutu a jednom Hot-Spotu experimentovat - měním jejich velikost (průměr) a typ (na těžko, vyvážená, plovoucí), měním jejich počet pod háčkem (1-3), měním vzdálenost od háčku, apod.,
• Na druhém prutu stále ještě zkouším další typy nástrah a další Hot-Spoty.
• Nejpozději druhý den rybolovu se rozhodnu i pro druhou nástrahu a druhý Hot-Spot.
  Druhá nástraha je zpravidla odlišná od nástrahy na prvním Hot-Spotu, ale není to podmínkou - však to znáte, někdy ti kapři nic jiného nevezmou než ...).
  Záměrně neuvádím jaké druhy a typy návnad a nástrah využívám, protože je to stejně na různých vodách a v různých ročních obdobích jiné,
• Druhý den postupně zmenšuji průměr krmných míst na 1-2 m a omezím jejich počet na dvě,
• Cílem tedy je nejpozději počátkem 3. dne mít zvolena dvě krmná místa, kolem každého minimálně 2 Hot-Spoty (některé Hot-Spoty mohou být pro obě místa společné) a na každém Hot-Spotu prezentovat jinou nástrahu.
• A co když kapři přestanou brát? 
  Já obvykle svému výběru míst věřím a místa neměním. Jedním prutem pokračuji v rybolovu jako doposud, a to na Hot-spotu, ze kterého jsem vytáhl nejvíc kaprů za použití nástrahy, na kterou velcí kapři reagovali nejlépe.
  Ale na druhém prutu začnu nástrahy měnit (co kdyby kapři dostali chuť na něco jiného?) - no po pravdě řečeno, zpravidla se s pokorou vrátím k té původní nástraze.
• Krmná místa průběžně přikrmuji podle intenzity braní už jen při zavážení nástrahy:
  Berou více: přikrmuji více, berou méně: přikrmuji méně, neberou: nepřikrmuji.
  Lodičku mám dvoukomorovou - v jedné komoře, kterou otevírám nad Hot-Spotem, je koncová sestava s nástrahou a 3-4 kuličkami stejnými, jako je nástraha), ve druhé komoře, kterou otevírám nad některým z krmných míst, je pak krmení. Stále dbám na to, aby nástraha byla to nejatraktivnější, co kapři na Hot-Spotu a krmném místě najdou.
• Po celý zbytek výpravy pokračuji ve skenování s nejužším kuželem , tedy i při pozdějším zavážení nástrah a návnad. Dostanu tak velmi podrobné mapy dna a průběžné informace o výskytu ryb na krmných místech a Hot-Spotech.

Budu rád, když mi napíšete, jak to děláte Vy.

 

Pár mých nedávných úlovků na svazovém revíru dle výše popsaného modelu:

 

A pro zajímavost přikládám ještě batymetrické mapy původního koryta z jednoho a toho samého místa na větším jezeře. Nahoře je snímek batymetrické mapy dostupné předplatitelům v aplikaci FishDeeper.
Dole je výsledek mého vlastního skenování z jara 2025.
Jsou tam vidět výrazné odlišnosti, například pravý břeh původního koryta je v reálu (mé skenování) podstatně strmější.

 

𓆟  

Petrův zdar!
 Otakar