Chytání velkých kaprů na neznámých svazových vodách za použití zavážecí lodičky se sonarem

Co je "velký kapr"?. Někdo velikost kapra posuzuje délkou, jiný zase váhou. Ne na všech revírech se nachází metroví mohykáni s váhou 30 kg, takže se ani chytit nedají. Záleží na každém rybáři, jaký má z jakého kapra pocit. Znám řadu rybářů, kteří raději chytají kapry menší jen proto, aby si prostě zachytali a na druhou stranu znám zase zarputilé kapraře, kteří když chytí kapra pod 60 cm, tak se jim nelíbí, že zase musí přehazovat nebo zavážet. No a mnohým, zejména začínajícím, rybářům udělá radost i sotva "mírový" kapr.

Mně udělá radost každý kapr - když už není tak velký, jak bych si přál (v mém případě 90 cm+, případně 12 kg+), tak mi alespoň upřesní poznatky o tom, na co a kde kapři berou. A protože stará známá moudrost říká: "kde jsou malí kapři, tak určitě opodál jsou ti větší opatrnější", tak mě to utvrdí, že jsem zvolil správné místo.

Proto budu uvádět jednoduše pojem "velký kapr" a můžeme si pod tímto pojmem představit třeba kapra o něco většího (delšího nebo hmotnějšího), než se na daném revíru běžně vyskytuje.

Chytit velkého kapra na vodách, kde znám hloubkové poměry a charakter dna a kde mám již letité zkušenosti, není zase až tak velký problém. Ale na neznámé svazové vodě, to už je o něčem jiném.

Posledních pár let také můžeme u kaprařů pozorovat jasný trend ve stále větší oblibě zavážecích lodiček. Přispívá k tomu zejména cenová dostupnost těch čínských, které za velmi rozumnou cenu svou práci zpravidla odvedou dobře a dokonce už se dají pořídit i v Česku, sice o něco dráž, ale zato se zárukou a servisem. Za tři největší výhody zavážecích lodiček považuji to, že můžu:

1. Přesně zmapovat průběh a charakter dna a výskyt ryb v místě zamýšleného lovu,
2. Chytat přesně tam kde se velcí kapři zdržují a to i dále, než prutem dohodím, za tmy, deště a větru,
3. Efektivně krmit (lákat velké kapry do blízkosti nástrahy).

Já obvykle při cíleném lovu velkých kaprů na vodách svazových, které ještě neznám a za pomoci zavážecí lodičky se sonarem, postupuji takto:

• Vytypuji si místa, kde by se velcí kapři mohli pravděpodobně vyskytovat.
  Předem se snažím na internetu najít o místech nastávajícího rybolovu co nejvíce informací. Dále prostuduji dostupné batymetrické mapy - například v aplikaci FishDeeper. Zajistím si informace od známých rybářů, kteří místo dobře znají.
  Na místě dlouho chodím kolem vody a pozoruji hladinu a chování ryb, zjišťuji informace od místních rybářů a sleduji jejich chování (kam nahazují/zaváží, čím krmí, na jaké typy a velikosti nástrah chytají, jaké ryby tahají z vody apod.)
  
• U vytypovaných míst prověřím, zda se můj předpoklad shoduje se skutečností.
  K tomu používám sonar zavážecí lodičky - zapnu nejširší skenovací kužel (ozáří největší plochu dna) a lodičku navedu do blízkosti vytypovaných míst - pokud možno tak, aby se lodička po vypnutí motoru dostala nad vytypovaná místa jen za pomocí větru a vln (v bezvětří ji navedu přímo nad tato vytipovaná místa). Motor vypínám abych zbytečně nevyplašil ryby, pokud se tam ovšem nacházejí. Přítomnost ryb je jedním z hlavních ukazatelů vhodnosti místa. 
• Stanovím "cílovou" plochu (kam všude hodlám zavážet návnady a nástrahy) k  naskenování sonarem zavážecí lodičky.
  Volím o něco větší skenovací plochu, než budu nezbytně potřebovat - je dobré vědět, jak dno vypadá a kde se nacházejí ryby i v okolí. Ideální je, pokud se dá zjistit, kudy asi kapři migrují.
  
• Zahájím automatické skenování cílové plochy.
  Můj sonar umí skenovat obdélníkové plochy - stačí zadat rohy obdélníku, skenuji stále s nejširším skenovacím kuželem sonaru. Výsledky průběžně sleduji a případně upřesňuji rozsah skenované oblasti. 
• Získám tak základní hrubou představu o průběhu a charakteru dna a výskytu ryb, což považuji za nejdůležitější krok. A pokud se na místě budou vyskytovat i ryby, tím lépe, ale není to nutná podmínka - ryby si tam přivedu následným vnaděním. 
• Podle výsledků skenování, zejména podle průběhu a charakteru dna, vyberu 2-4 vhodná krmná místa, kam budu chtít kapry nalákat,
• Kolem každého krmného místa si zvolím 3-4 body, kam budu pokládat nástrahy (tzv. "Hot-Spoty").
  Hot-Spoty volím ve vzdálenosti minimálně 10 m od středu každého krmného místa a tak, aby středy Hot-Spotů byly minimálně 20 m od sebe.
• Prostor krmných míst a Hot-Spotů znovu naskenuji (druhé skenování), tentokrát s užším skenovacím kuželem.
  Získám tak podrobnější informace o typu a průběhu dna.
• Podle výsledků druhého skenování stanovím konečné polohy středů krmných míst a Hot-Spotů.
• Zahájím zakrmování všech zvolených krmných míst.
  Krmení zpravidla zatraktivním nějakým Boosterem.
  Krmím zpočátku plošně v kruhu o poloměru 10m od středu každého krmného místa. K tomu s výhodou využívám rozmetadlo dočasně připevněné k zavážecí lodičce s možností dálkové aktivace.
• Během zavážení krmení pokračuji ve skenování dna, sonar ale přepnu na nejužší kužel.
  Při každé jízdě zavážecí lodičky tak neustále aktualizuji a upřesňuji informace získané předchozím skenováním. 
• Podle charakteru každého Hot-Spotu zvolím vhodné typy koncových sestav a nástrah.
• Zavezu nástrahy na první dva  Hot-Spoty.
  Zavážím jednotlivě, i když moje lodička umožňuje zavážet až tři montáže naráz. Ti z Vás, kterým se montáže z různých důvodů při vyvážce zamotaly ví, proč to dělám a raději jedu dvakrát.
  Ke každé chytací nástraze přidám 3-4 stejné nástrahy, které zpravidla zatraktivním boosterem stejným, jako jsem dal do krmení.
  Dbám na to, aby nejatraktivnější nástrahou byla ta pod háčkem a k tomu často používám DIP nebo obalovací pastu.
  
• Podle záběrů sleduji a vyhodnocuji účinnost různých druhů a typů nástrah na jednotlivých Hot-Spotech,
• Rozhodnu se pro 1-2 nástrahy, na které nejlépe reagují zejména větší kapři.
  Začnu s nimi na jednom prutu a jednom Hot-Spotu experimentovat - měním jejich velikost (průměr) a typ (na těžko, vyvážená, plovoucí), měním jejich počet pod háčkem (1-3), měním vzdálenost od háčku, apod.,
• Na druhém prutu stále ještě zkouším další typy nástrah a další Hot-Spoty.
• Nejpozději druhý den rybolovu se rozhodnu i pro druhou nástrahu a druhý Hot-Spot.
  Druhá nástraha je zpravidla odlišná od nástrahy na prvním Hot-Spotu, ale není to podmínkou - však to znáte, někdy ti kapři nic jiného nevezmou než ...).
  Záměrně neuvádím jaké druhy a typy návnad a nástrah využívám, protože je to stejně na různých vodách a v různých ročních obdobích jiné,
• Druhý den postupně zmenšuji průměr krmných míst na 1-2 m a omezím jejich počet na dvě,
• Cílem tedy je nejpozději počátkem 3. dne mít zvolena dvě krmná místa, kolem každého minimálně 2 Hot-Spoty (některé Hot-Spoty mohou být pro obě místa společné) a na každém Hot-Spotu prezentovat jinou nástrahu.
• A co když kapři přestanou brát? 
  Já jedním prutem pokračuji v rybolovu jako doposud, a to na Hot-spotu, ze kterého jsem vytáhl nejvíc kaprů za použití nástrahy, na kterou velcí kapři reagovali nejlépe.
  Ale na druhém prutu začnu nástrahy měnit (co kdyby kapři dostali chuť na něco jiného?) - no po pravdě řečeno, zpravidla se s pokorou vrátím k té původní nástraze.
• Krmná místa průběžně přikrmuji podle intenzity braní už jen při zavážení nástrahy:
  Berou více: přikrmuji více, berou méně: přikrmuji méně, neberou: nepřikrmuji.
  Lodičku mám dvoukomorovou - v jedné komoře, kterou otevírám nad Hot-Spotem, je koncová sestava s nástrahou a 3-4 kuličkami stejnými, jako je nástraha), ve druhé komoře, kterou otevírám nad některým z krmných míst, je pak krmení. Stále dbám na to, aby nástraha byla to nejatraktivnější, co kapři na Hot-Spotu a krmném místě najdou.
• Po celý zbytek výpravy pokračuji ve skenování s nejužším kuželem , tedy i při pozdějším zavážení nástrah a návnad. Dostanu tak co nejpodrobnější mapy dna a průběžné informace o výskytu ryb na krmných místech a Hot-Spotech.

Budu rád, když mi napíšete, jak to děláte Vy.

 

Pár mých úlovků z jedné týdenní výpravy na svazovém revíru dle výše popsaného modelu:

A pro zajímavost přikládám ještě batymetrické mapy původního koryta z jednoho a toho samého místa na větším jezeře. Nahoře je snímek batymetrické mapy dostupné předplatitelům v aplikaci FishDeeper.
Dole je výsledek mého vlastního skenování z jara 2025.
Jsou tam vidět výrazné odlišnosti, například pravý břeh původního koryta je v reálu (mé skenování) podstatně strmější.

 

𓆟  

Petrův zdar!
 Otakar